Kamera - úhel snímání

Úhel snímání

Normální pohled

Při normální pohledu kamery snímáme postavu ve výšce hlavy, jakoby „pohledem přímo do očí“. Postavení kamery zpravidla odpovídá tomu, jak běžně vnímáme realitu a je základem běžného informativního záběru. Podává nezkreslené informace.

Nadhled

Pokud snímáme člověka, nebo rekvizity shora, postavení kamery říkáme nadhled. Vnímání nadhledu divákem je spojeno s určitou převahou, sebevědomím a arogancí zejména, když se z nadhledu natáčejí „slabé“ osobnosti. Nadhledem můžeme také zdůraznit myšlenku, že tyto „slabé“ a podřízené postavy potřebují ochranu apod. Nadhled vyvolává jak asociace převahy a moci, tak potřebu ochrany a laskavosti.

Extrémní nadhled z velké výšky např. z letadla, z balónu apod. se nazývá „ptačí perspektiva“.

Podhled

Pohled zdola na osobu nebo rekvizity nazýváme podhled. Podhled vyvolává pocity ponížení a ohrožení např. při zobrazení rozzlobeného „mocného šéfa“, mohutného nepřátelského vojevůdce, „mocného politika“ ve volbách apod. Pokud chceme zdůraznit strach, význam či „velikost“ protivníka, vždy se v takových případech volí podhled. Podobně politici a řečníci jsou raději natáčeni z mírného podhledu, který zdůrazňuje jejich autoritu.

Extrémní podhled z hlubokého podhledu např. ze země, z propasti apod., se nazývá „žabí perspektiva“.

V praxi platí, že čím je podhled či nadhled výraznější, tím je působivější. Ptačí perspektiva vyjadřuje lehkost, volnost a ničím neomezený rozhled, kdežto žabí perspektiva obvykle určité ohrožení.

 

Filmové úspěchy absolventů

Olomoucké bienále 2014

CENA kolektivu filmařů CMG Prostějov za krátké studentské filmy „Kapka lásky“ a „Alone“