Základy střihu
Pomocí střihu jednotlivé záběru sestavujeme logicky za sebe a skládáme z nich výsledný film.
Postprodukční příprava
Nejprve vytvoříme kostru – určíme podle scénáře co bude na začátku a linii jak se dostaneme z bodu A do bodu B. Tím si roztřídíme záběry.
Nikdy se nestříhají dva stejné záběry na sebe, toto je důležité pravidlo, a pokud se dodržuje, tak je šance nastříhat velmi dobré audiovizuální dílo
Doporučuji podívat se na díl o střihu: Ondřejova filmová škola, DVD 1, díl 8 (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539134-ondrejova-filmova-skola/209572232010008/video/)
Filmová interpunkce
Filmový jazyk má svou interpunkci, pomocí které filmaři oddělují jednotlivé scény. Interpunkcí ve filmu jsou roztmívačky, zatmívačky, stíračky a prolínačky – různé styly, jak na konci scény zmizí jeden obraz, kterého poté nahradí jiný. Prostor mezi dvěma scénami slouží k tomu, aby dal divákovi čas k zamyšlení. Pokud chceme, aby se divák zamýšlel dlouho, aby měl čas vychutnat pointu nebo aby měl prostor pro prožití emocí, vložíme mezi scény delší mezeru, tzv. dlouhá „černá“ – černý prostor mezi scénami. Prolínat se obraz může i do bílé, která je jakousi vznešenější variantou místa k přemýšlení.
"Stálicí střihové interpunkce jsou přirozené stíračky – střih, který je přirozeně proveden předmětem těsně procházejícím nebo projíždějícím před kamerou. Doslova si s sebou odnese starý záběr a přinese nový. Tento postup, společně s dalšími hravými střihovými prostředky je často používán v dnešních akčních filmech, například v gangsterských komediích a filmových hříčkách, kde tvůrci přesunuli hodně invence do střižny. Z obrazu se dá vytáhnout spoustu napětí, akce a tempa díky střihu a hudbě. Kromě prolínaček šetří filmový čas a zrychlují tempo taky rozdělené obrazy – dvě nebo víc akcí z různých míst, které vidíme najednou v oddělených částech obrazu. Hodně si s tímto hraje série Dannyho parťáků, ale například i film Kašlu na lásku, ve kterém je obzvlášť vidět, kam může střih posunout natočený materiál."
Zdroj: http://www.kukatko.cz/clanky/tajemstvi-filmove-reci-strih-velikost-zaberu/
Shrnutí:
- Ke střihu dochází, jakmile je informace záběru vyčerpaná
- Záběr následující musí odpovědět na otázku, kterou položil záběr předcházející
- Prostřednictvím střihu vybíráme část reality, kterou chceme divákovi ukázat
- Střihová skladba filmu se předjímá už ve scénáři
- Nemá smysl na sebe vázat podobné záběry
- Každý záběr má:
- Obsah
- Velikost (VC, C, PC, PD, D)
- Úhel snímání
- Obecně platí, že abychom na sebe mohli střihnout dva záběry, musí se změnit alespoň dva parametry (nejlépe úhel a velikost)
- Natočené záběry (obrazy) se dají spojit několika způsoby – přechodům mezi obrazy se říká interpunkce
- Ostrý střih - Obrazy v rámci jedné scény se obvykle spojují ostrými střihy - fungují podobně jako čárky ve větě.
- Stmívačky, roztmívačky, prolínačky - fungují podobně jako tečky na konci věty. Slouží k uvedení další scény.
- Nepoužívejte k přechodu mezi obrazy složité 3D přechody. Tyto "efekty" potlačí obsah vašeho filmu.
Dříve se film opravdu fyzicky stříhal, dnes využíváme digitální prostředky a programy
- Freeware střihové programy
- Windows Movie Maker
- Online editor videa na YouTube
- Pokročilejší (a drahé) střihové programy
- Pinnacle studio,
- Adobe Premiere
- atd