Scénář
Scénář je v podstatě kompletní návod jak natočit film
- Obsahuje popis děje, dialogy, zvuky, hudbu
- Scénář je manuál pro natočení příběhu, ne beletrie!
- Cokoli, co chceme, aby bylo natočeno, musí být ve scénáři popsáno
Literární příprava je velmi důležitá a je to první krok k dobrému filmu. Důležité je určit cílovou skupinu -> autorský záměr: co proč a jak budeme točit; není možné zaujmout všechny, proto je nutné stanovit konkrétní cílovou skupinu a pro ni film připravit.
Námět
- Je prvním krokem ke scénáři
- Myšlenkové východisko budoucího filmu = Nápad na příběh, nápad na obsah filmu
- Jakýkoliv námět natáčení musí být pečlivě rozmyšlený a mít svůj vnitřní řád, který je zapsaný do literárního a později technického scénáře
- Stručný popis děje a prostředí (1-3 strany)
- Neobsahuje přesné charakteristiky postav ani dialogy
Filmová povídka
- Obsahuje příběh a linii, po které se bude děj vyvíjet. Dále obsahuje pojmenování žánru, komplexnější popsání děje, prostředí i charakterů postav a základní dramatický princip úvodu, stati a závěru.
- Bez dialogů, jen popis, co se bude dít
Treatment (líčení)
- Obsahuje přehled děje i s dialogy
- Je rozčleněný na jednotlivé obrazy nebo scény. Z jejich řazení vyplývá nejen časové a vztahové řešení filmu, ale i logika vyprávění, jeho plynulost, odbočky v ději atd.
Literární scénář
- Obsahuje úplný popis děje, prostředí, charakterů postav a jejich jednání, definitivní podobu dialogů, případně odkazy a popis zvukové stránky či užité hudby.
- Je rozdělen na dva sloupce
- vlevo je to co se odehrává (to co má smysl pro obraz a pochopení příběhu) a co divák uvidí
- vpravo je to co se říká a ostatní co divák uslyší (hudba, zvuky) - Scénář je dělen na obrazy, které obsahují údaj o místě a času scény a obrazy se dále dělí na scény
Jak převést povídku na scénář? zdroj: http://underfilm.cz
Rozdělíme si námět podle času a místa na obrazy.
Tomu, co se odehrává na jednom místě a ve stejné době, říkáme obraz. Psaní obrazu začínáme popisem místa a rozestavení postav. Scény, obrazy i záběry číslujeme kvůli orientaci při střihu.
Jednotlivým prostředím (park, dům, pláž) říkáme destinace.
Přepíšeme mluvené věty do použitelného jazyka, protože ne všechno co vypadá hezky na papíře je stejně přijatelné i ve filmu. Proto je dobré si říct podezřelé věty NAHLAS. K textu si vždy napište také, co právě postava dělá, případně jak se tváří a jestli pronáší větu vesele, nebo třeba zkroušeně.
Dramaturgie
- Zajišťuje, aby byla dodržena logika filmu, spád děje a původní cíl
Stavba scénáře a výrazové prostředky
Film musí mít jasný začátek, prostředek a konec
- Na počátku příběhu expozice seznamuje s jednajícími postavami. Po ní následuje rozvíjení konfliktů mezi nimi v řadě akcí, vyvrcholení konfliktů a nakonec jejich rozřešení a zakončení příběhu.
Prostředky k rozvíjení děje
- stupňování (gradace)
- zadržování (retardace)
- Využívá se odboček k dalším motivům (paralelismus) nebo návrat ke zdrojům konfliktů (retrospektiva)
Není scénář jako scénář
- Na rozdíl od divadelního scénáře musím filmový scénář zaznamenávat emoce zcela jinými prostředky – musí s ohledem na detail přesně popisovat každý pohyb do detailu, protože na rozdíl od divadla se ve filmu může pracovat s velikostmi záběrů
Nejčastější chyby
Dialog je vložen nalevo
- Levá strana: Petr se na Ivanu naštve a praští do stolu. K tomu jí řekne něco od plic. – druhá věta do popisu nepatří, měl by následovat dialog na pravé straně
Vedlejší rozhovory ponechané na improvizaci herců
- Ve scénáři mezi dialogy musí být i veškeré vedlejší rozhovory nebo rozhovory na pozadí přesně rozepsané
Důležité skutečnosti jsou považovány za samozřejmé
- Do popisu je třeba zaznamenat veškeré skutečnosti – co dělá komparz, co se děje na scéně. Nelze spoléhat na to, že režisér bude mít stejnou představu jako scénárista
Odchod a příchod postav není uveden
- Odchod nebo příchod ze scény a na scénu musí být popsán a přesně určen
Zvuky nejsou uvedeny napravo
- Zvuky do scénáře zaznamenáváme napravo velkými písmeny, jako jména postav (ZVUK SIRÉNY)
Neuč orla lítat!
- Scénárista nesmí herci radit, jak má roli zahrát a režisérovi, jak má scénu natočit. Do scénáře proto píšeme jen faktické informace – např. postava je nervózní. Herec už sám musí poznat, jak má roli zahrát.
Když je literární (neboli obsahový) scénář hotový, připomínkují ho všechny součásti štábu a vzniká technický scénář
- režisér připraví charakteristiky herců a doplní scénář o poznámky o atmosféře apod.
- kameraman doplní scénář o vhodné velikosti záběrů, postavení kamery, pohyby kamery
- produkční stanoví, jestli je možné na film sehnat rekvizity, herce, případně peníze, jestli je reálné film natočit v daném časovém období
- skript si poznačí problematická místa
- střihač si v hlavě představí možnosti střihů, kde je třeba mít natočený detail, kde celek a dopíše do scénáře
Technický scénář
- Obsahuje poznámky režiséra a technické poznámky
- Obsahuje úplný výčet postav potřebných pro scény a rekvizity
- Pomáhá při sestavení natáčecího plánu - Obsahuje filmařské procesy a techniku
- Osvětlení (světelný charakter)
- Obrazové kompozice, dané hlavně rakursy (úhly pohledu kamery) a velikostmi záběrů
- Pohyby kamery
- Zabarvení (barva, černobílá, zrno, viráž – tónování (Limonádový Joe) atp.)
- Nastavení objektivu apod.
- Technické prostředky
- Přibližná délka záběrů - Píše hlavně režisér ve spolupráci s kameramanem, ale připomínkují i ostatní členové štábu